Trochu mě zaskočil, když mi řekl, že si tak pro sebe odhaduje ještě 15 let života. Zrovna se oženil a opravuje barák a vůbec nevypadá, že by měl za 15 let sejít věkem nebo čím.
Ale dělám to taky, asi to je nějaká rodinná záležitost, myslet na to, že tu nebudem pořád. Sice mě fascinuje, že před deseti lety jsem byla ještě strašlivě mladá (25) a za 15 let už budu seniorka (na běžeckých závodech aspoň), ale jsem si až dost vědoma toho, že tu jsme na nějakou, neznámo jak dlouhou, chvíli.
A ani mi to moc nevadí. Myslím, že to umožňuje soustředit se na pořádný věci, jako je (pro mě) třeba chození do lesa, srazy s kamarády, večeře a povídání s dětma, čtení pohádek, objímání Davida.
K stejnému tématu před rokem bravurně Misantrop.
Tak na zdraví a na lásku.
No comments:
Post a Comment